Vítej jaro!

Vítej Jaro!

Každý z nás se na jaro těší z různých důvodů. Kdo by neměl rád první hřejivé sluníčko, probouzející se stromy, rozkvetlé louky a zpívající ptáčky. Všeobecně máme tendence začínat nové, ať už jsou to úklidy, uspořádání všeho, změny nebo odlehčení jídelníčku, úklid v šatníku a odhazovaní kabátů, teplé počasí a slunečné dny k tomu přímo vybízí.  Já vás vybízím k tomu, abyste jaro přivítali ve svých kuchyních. Jedná se o sezónní potraviny, které jsou právě teď ty nejčerstvější a také nejlepší. Kdy jindy si pochutnáte na výborné nádivce k jehněčímu s medvědím česnekem než na jaře? Nebo míchaná vejce s tou úplně první pažitkou ze záhonu? Možná namítnete, že pažitka se dá sehnat celý rok, ale já mám prostě takový pocit, že ta první jarní prostě chutná jinak. A co teprve chléb před chvílí vytažený z trouby s máslem, vařeným vejcem, solí a krásnou červenou ředkvičkou? Také zelený chřest s holandskou omáčkou je výborná záležitost a patří k poslům pozdního jara. Pojďme se spolu podívat na pár potravin, které jsou nejlepší na jaře a pár tipů co s nimi.

Do jarní kuchyně bezpochyby patří mladá masa, jako je kůzlečí, telecí, jehněčí, také králík nebo drůbež.

Jehněčí maso, je veliká škoda, že je čerstvé k dostání jen dvakrát do roka a to právě na jaře a na podzim. Říká se, že lepší bývá právě na podzim, protože je dostatečně od jara porostlé a osvalené. U nás je zvykem podávat jehněčí právě v čase Velikonoc. Nejlepší je od místních chovatelů. Jehněčí maso je velmi zdravé jednak pro svůj nízký obsah tuku, jednak je to zdroj velmi kvalitních bílkovin. Obsahuje velké množství vitamínů skupiny B, také vitamín D, dále v jehněčím mase najdeme železo, zinek, hořčík, měď a selen. Polovina tuků v mase tvoří nenasycené mastné kyseliny, které jsou velmi prospěšné pro naše tělo. Takže je bezpochyby vhodné při redukčních jídelníčcích a dietách. Každá část jehněčího masa vyžaduje jinou tepelnou úpravu. K jehněčímu se výborně hodí rozmarýn a kořenová zelenina, také mladý špenát nebo kopřivy, vynikající je s nádivkou s medvědím česnekem, dušené na víně, s mátou nebo po indicku s kari kořením. Jehněčí kolínka budeme nejlépe dusit při nízké teplotě. Na pečení použijeme krk, plec i kýtu. Kýtu můžeme, ale také použít na minutkovou úpravu, stejně jako kotletky neboli hřebínky. Jehněčí žebra můžeme upéct na divokém koření spolu s vínem a kořenovou zeleninou nebo použít na ragú či gulášek.

Vyzkoušejte pečená jehněčí žebra s nádivkou

Pro 4 osoby a začneme nádivkou: 8 čerstvých rohlíků, vejce 3ks, muškátový oříšek, čerstvý špenát 50g, medvědí česnek 50g, špenát můžeme nahradit kopřivami, mléko plnotučné 150 ml, sůl, smetana 150 ml

Rohlíky rozkrájíme na malé kostky a přidáme k nim nasekané listy medvědího česneku a špenátu. Mléko smícháme se smetanou, nastrouháme lehce muškátový oříšek a přidáme špetku soli. Zašleháme také žloutky. Bílky vyšleháme do sněhu. Směs mléka a smetany vlijeme do rohlíku a promícháme. Přidáme také našlehaný bílek a můžeme začít plnit.

Jehněčí žebra si nasolíme a opepříme. Nařízneme je mezi kostmi a masem, tak aby vznikla kapsa, a naplníme ji nádivkou. Naplněná žebra položíme do pekáčku na směs nakrájené kořenové zeleniny, přidáme pár snítek tymiánu, podlijeme vývarem nebo vodou a můžeme na maso také přidat plátky slaniny, špeku nebo uzeného boku. Pečeme přiklopené při 150°C asi 90 minut, tak aby bylo maso měkké. Před servírováním doděláme kůrčičku pod grilem nebo krátce při vysoké teplotě. Jako přílohu můžeme zvolit šťouchaný brambor, krupicové noky nebo se výborně hodí i vařená pohanka.

Výborné mladé maso je bezpochyby telecí, to nejlepší musí však být právě z mléčných telátek. To jsou právě ta, která jsou krmena výhradně mateřským mlékem. Můžeme to poznat také tak, že maso má spíše bílou barvu jako kuře, pokud je barva tmavší nebo do červena, znamená to, že zvíře už jedlo trávu nebo jiné krmivo. Telecí maso, je velmi dobře stravitelné, obsahuje malé množství tuku, stejně jako králík nebo kůzle. I jednotlivé části masa se hodí každé na jinou tepelnou úpravu, ale měli bychom postupovat co nejšetrněji. Telecí maso je velice křehké a jemné. Snad nejznámějším receptem z telecího masa je pravý vídeňský řízek, nebo telecí ossobuco. Neměli bychom opomenout ani výborná telecí líčka, či nejrůznější rolády.

Mezi mladé maso bezpochyby řadíme i kůzlečí maso, dá se říci, že je podobné jako maso jehněčí, má však světlejší barvu, jemnější chuť, je ještě více libové a je křehčí. Dá se připravovat stejně jako jehněčí, ne moc kořenit, spíše použít jemné bylinky aby vynikla jeho jemnost. A protože kůzlečí maso obsahuje malé množství tuku, musíme například při pečení velmi dbát na to, aby se nám nevysušilo. Pečeme při nižších teplotách a je dobré maso naložit do olejové marinády.

Králičí maso je také velmi jemné, netučné a vhodné při různých dietách nebo pro ty, co chtějí čas od času jídelníček odlehčit, nebo jen tak si prostě pochutnat na králíkovi. Vyzkoušejte skvělý recept mého dědy:

Plněný pečený králík

Pro 4 osoby

Králík celý, 2 brambory, 200g žampiónů, 200g játry (králičí nebo kuřecí), malá cibule, hrst zelené petržele, sůl, pepř, jarní cibulka, vejce, 80g anglické slaniny, 100g špeku

Nejprve na jemno nastrouháme syrové brambory a vymačkáme z nich přebytečnou vodu. Nameleme játru, půl množství žampiónů, do směsi přidáme vejce, sůl, pepř, najemno nakrájenou cibulku a nastrouhaný brambor. Vypracujeme náplň. Břicho králíka vyložíme plátky anglické slaniny, naplníme náplní a můžeme břicho zašít nebo zajistit párátky. Zbylé žampióny nakrájíme na jemno, špek na plátky. Králíka dáme na plech, poklademe špekem a žampióny, podlijeme vývarem. Pečeme přiklopené na 170°C asi 60 minut, poté poklop sejmeme a dopékáme kůrčičku asi 15 minut. Můžeme podávat s bramborovo-pastiňákovým pyré, nebo hráškovým pyré a hlávkovým salátem.

Tato mladá masa jsou vhodná na jaro nejen proto, že je zrovna sezóna a všechno se rodí ale hlavně proto, že tato masa jsou málo tučná a to je po zimě pro náš organismus žádoucí. Je logické, že v zimě máme potřebu těžších, hutnějších a také tučnějších jídel. S jarem však naše těla potřebují odlehčit, ulevit zatíženým orgánům, shodit kila nebo prostě jen pročistit.

Do jarní kuchyně ale nepatří jen maso. Jaro najdeme na zahrádce v podobě bylinek, pampelišek, v lesích v podobě medvědího česneku, jedlých květech jako jsou fialky nebo sedmikrásky, tyto dary přírody jsou plné vitamínů, takže šup s nimi na talíř, do čaje nebo do koktejlu – více o bylinkách čtěte v mém článku Jaro v kuchyni: http://jidlojevasen.cz/jaro-v-kuchyni/

Nejlepší způsob jak si pročistit tělo je bezpochyby zelenina, nejlépe však v čerstvé podobě. Pokud budete chtít tepelně upravovat zeleninu, dejte na jaře přednost těm lehčím úpravám, vařte v páře nebo vodě, raději volte restování na pánvi než pečení v troubě. Výbornou volbou jsou čerstvé saláty nebo zeleninové štávy. Zkuste kombinaci hlávkového salátu, zeleného jablka, řapíkatého celeru, salátové okurky a hrsti špenátu.  Je velmi osvěžující udělat si jeden čistící den jen na šťávách, budete se cítit lehčeji a svěžeji.  Více o šťávách a smoothies se dozvíte v mém dalším článku.

Co se týče luštěnin, jsou vhodné a zdravé celý rok, na jaře však zkuste klíčení. Fazole mungo, cizrna, fazole, čočka… Zrníčka jednoduše zalijeme vodou a namáčíme asi 10 až 12 hodin, snažíme se, však vodu pravidelně vyměňovat aby nezačala kvasit. Po 2 až 3 dnech by mělo být hotovo. Naklíčené zrna se stávají stravitelnější, získají výživné látky a chutnají velice dobře. Můžeme je přidávat do čerstvých salátů, polévek, pomazánek nebo je jíst jen tak. Klíčit můžeme i obilniny například žito, špaldu, ječmen a další nebo semínka slunečnice, sezamu, lněné semínko.

A v neposlední řadě si pusťte jaro domů a do hlavy. Zkuste si doma uklidit nebo uspořádat věci, udělejte místo pro ty nové, ukliďte si i diář, vymýšlejte a plánujte. Svá těla potěšte nejen stravou ale i pohybem, procházkami nebo jen tak lehněte do zelené trávy a užívejte si okamžiku!

Krásné jaro Vám přeju!

Tomáš